13.3. Mezinárodní den Ryzlinku

Réva Ryzlink rýnský - Vína Ormož

Jaká že to odrůda má 13.3. mezinárodní den? Pochází opravdu z okolí Rýna, jak vypovídá název?
A je pravda, že její vína se mohou pít i po mnoha desítkách let? Více už v článku ;).

PŮVOD

Ryzlink rýnský pravděpodobně pochází z údolí Rýna. Poprvé byla zmíněna v polovině 15. století. V dokumentu z roku 1435 v Rüsselheimu (Frankfurt) se na faktuře objevila položka “Riesling”. Další dokument zmiňuje „Rüsseling“ v Alsasku v roce 1348 – není však jasné, zda se jedná o Riesling. O původ se však hlásí také vinaři rakouského Wachau, protože v dokumentech z 13. století je zmiňována vinice zvaná Rizling, ale nelze to považovat za důkaz. Podle analýz DNA provedených rakouským biologem Dr. Ferdinandem Regnerem v roce 1998 pochází Riesling z pravděpodobně přirozeného křížení mezi Révou vinná lesní (divoká) x Tramínem x odrůdou White Heunisch. Malé bobule a mrazuvzdornost pocházejí z divoké révy, kořeněné tóny má z Tramínu a odrůda Heunisch přinesla potenciál pozdní zralosti, robustnosti a kyselosti.

KDE SE PĚSTUJE?

Ryzlink rýnský je nejrozšířenější odrůdou v Německu, kde zabírá celkem 23 960 hektarů vinic a výsadba má vzestupnou tendenci. Ideální podmínky najdete na Mosele, která je mnohými odborníky považována za oblast nejlepších Rieslingů. Dalšími velikáni v pěstování této odrůdy jsou USA, francouzské Alsasko a již zmiňovaná rakouská oblast Wachau. Ve Slovinsku se výrazně pěstuje zejména v severovýchodní části země, v Podráví, ve vinařských regionech Maribor, Ljutomer-Ormož a Radgona-Kapela.

TERROIR

O Ryzlinku se říká, že je obzvláště dobrý ve vyjádření charakteru půdy (terroir). Pozdně dozrávající réva je odolná vůči mrazu a jen málo náchylná k padlí (houba) a botrytidě (plísni šedé). Zvláště dobře se jí daří v relativně chladných oblastech, na půdách od břidlice až po původní horniny, na slunečných strmých svazích. A to je přesně to, co se hroznům dostává v regionu Ljutomer-Ormož. Místní příkré terasy v nadmořských výškách 250 do 350 m.n.m, půdy bohaté na minerální látky, unikátní mikroklima mezi řekami Murou a Drávou s ochlazujícím efektem a velkými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí a více než 2000 h slunečního svitu/rok dávají plné, minerální ryzlinky světové úrovně.

Letecký pohled na krajinu s kostelíkem v okolí Ormože

BARVA a CHUŤ

Obecně se vyznačují harmonickou chutí s vyšší kyselinkou a nižším obsahem alkoholu. Paleta vůní je  rozmanitá: ovocná vůně jablek, meruněk, grapefruitů, mučenky, broskví, růží a citronů. Vína jsou často popisována jako železitá, pikantní a minerální. S věkem se vyvíjí mandlový a také petrolejový tón, aroma, které oceňují jeho skalní fanoušci. Typická je také vysoká viskozita a olejovitý charakter. Zelenožlutá barva se v průběhu let mění na zlatý odstín, starší ročníky mají až sytou jantarovou či ambrovou barvu.

ARCHIVACE

Ryzlinky mají obvykle velmi dobrý potenciál dlouho ležet v láhvi, přívlastková vína vydrží 20, 30, 40 let i déle. Obzvláště působivým příkladem je 421 let starý Würzburger Stein, který byl stále pitný. V Ormoži jsou v archivním sklepě nejstarší ryzlinky, které mají přes 60 let a stále jsou ve výborné kondici. Z posledních ročníků zazářil zejména Ryzlink 2017. Ten slavil úspěch v podobě bronzové medaile na světové soutěži vín Decanter a u nás získal v prestižním časopisu Wine & Degustation titul “Víno měsíce” a byl zařazen mezi 100 vinných objevů roku 2020.V současné nabídce máme Ryzlink 2019, který je už teď krásně vyzrálý, plný a možno nechat jej odpočinout 1-3 roky ve sklepě.

Detail na zaprášené lahve vína v archivu

 

ZÁVĚR

Ryzlink Rýnský je právem nazýván královskou odrůdou. Dává krásně plná, tělnatá vína s vyšší kyselinkou a olejovitou strukturou. Je to odrůda, která si ráda poleží ve sklepě a jen málokdy se pije jako mladá. Naopak, roky ji sluší. Top oblastí je pro něj německá Mosela a rakouské Wachau, ale pokud šáhnete po tom slovinském z Ormože, určitě nebudete litovat! A propos, pokud budete mít možnost ochutnat Ryzlink starý několik desítek let, dlouho neváhejte. Mně se to podařilo a Ryzlink z roku 1959 z Ormože pro mě představoval jeden z nejsilnějších vinných zážitků. Výrazná petrolejová chuť, plné tělo, krásná kyselinka k tomu sytě jantarová barva. Na zdraví a veselou mysl!